DALEKÁ POUŤ KARLA HYNKA MÁCHY
Literární pásmo tvoří prozaické a básnické texty Karla Hynka Máchy: Budoucí vlasť, dopisy Marince Štechové, V svět jsem vstoupil, Marinka, Pouť krkonošská, Máj a Cikáni.
Dosavadní termíny vystoupení:
3. listopadu 2006 - Obecní úřad v Martinicích (Předpremiéra)
4. listopadu 2006 - Městská knihovna v Jilemnici (PREMIÉRA, Večer pod petrolejovou lampou)
24. listopadu 2006 - Obecní úřad v Kruhu
25. listopadu 2006 - Dům s pečovatelskou službou v Horní Branné
25. listopadu 2006 - Hasičská zbrojnice ve Víchovské Lhotě
8. prosince 2006 - Obecní úřad v Poniklé (Večer při svíčce)
9. prosince 2006 - Obecní úřad v Peřimově
27. dubna 2007 - Městská knihovna v Jilemnici (Večer pod petrolejovou lampou)
28. dubna 2007 - Městská knihovna v Jablonci nad Jizerou
10. listopadu 2010 - Krkonošské museum v Jilemnici (Obnovená premiéra, Den poesie)
Pásmo sestavil a režie se chopil: principál Jiří Aubris
Původní hudbu složil: Martin Kuba
O texty se podělili (2006 - 2007): Hana Šírová, Hedvika Šolcová / Karolína Braunová, Jiří Aubris, Tomáš Hájek a Ondřej Šír
O texty se podělili (2010): Hana Šírová, Jitka Pasková, Mariana Paldusová, Jiří Aubris a Tomáš Hájek
Hudbu do digitální podoby převedli: Martin Kuba, Ondřej Šír a Bohuslav Šír j.h.
Kostýmy ušila: Hana Šírová
Při tvorbě kulis a rekvizit ruku k dílu přiložili: Václav Hájek j.h., Tomáš Hájek, Jan Šír j.h., Hana Šírová, Markéta Jebavá j.h., Lucie Ryšavá j.h.
Plakáty navrhl: Ondřej Šír
Program sepsal: Jiří Aubris
Představení se uskutečňuje s finanční podporou Města Jilemnice.
Napsali o nás:
Článek z Martinického zpravodaje 12/2006
Podrobnosti o jednotlivých vystoupeních naleznete na stránkách Gymnasia Jilemnice dle štací:
Martinice, JilemniceKruh, Horní Branná, Víchovská Lhota
Jilemnice, Jablonec nad Jizerou
Jilemnice
PROGRAM - 1. strana v PDF formátu [268 kb]
PROGRAM - 2. strana v PDF formátu [115 kb]
Karel Hynek Mácha (16.11. 1810 – 6.11. 1836)
Romantický básník, prozaik a dramatik, výtvarník, herec Kajetánského a Stavovského divadla, právník. Jedna z nejrozporuplnějších postav české literatury. Snivý básník, toužící po všem velkém, krásném, čistém, ušlechtilém. Vášnivý, žárlivý, panovačný milenec, zapisující si šifrovaně obhrouble své milostné zážitky. Pečlivý a spolehlivý zaměstnanec advokátní kanceláře. Rozervaný tulák, putující pěšky po starých hradech, milující hory a nespoutanou přírodu. Individualista, rád budící všeobecnou pozornost. Starostlivý otec nemanželského syna. Tragéd tragického života, pohřbený v den chystané svatby. Odmítaný a zneuznaný básník. Zakladatel moderní české literatury. Národní symbol v čase druhé světové války. Uctívaný básník, jehož ostatky putovaly spolu s vyhnanými Čechy po Mnichovu do českého vnitrozemí a jehož nový pohřeb na vyšehradském hřbitově 7. května 1939 se stal národní, protinacistickou manifestací. Dědic katolického baroka i revolučního byronismu. Mistr básnické metafory, eufonie a jambického verše. Tragický duch, marně a zoufale hledající absolutno v pozemském světě.
Ukázky textů
Marinka - INTERMEZZO
Temná noci! jasná noci!
Obé k želu mne budíte.
Temná noc mne v hloubi tiskne,
jasná noc mě vzhůru vábí;
temné hlubiny se hrozím,
ach! a k světlu nelze jíti.
Vy hvězdy jasné, vy hvězdy ve výši!
K vám já toužím tam světla ve říši,
ach, a jen země je má!
Vy hvězdy jasné, vy hvězdy ve výši!
K vám budu toužiti světla ve říši,
ach, a jen země bude má!
Pouť krkonošská - úryvky
Chýlilo se k večeru. Osamělý poutník kráčel stezkou ouzkou na rozlehlém temnu hor krkonošských pod vrcholem Sněžky. Hučel vítr. Pusto kolem, pták i zvěř míjí kraj tento, ani strom ani květ nevzejde tuto; jen člověk jediný tiskne se vždy výše a výše v čistější nebe blankyt, a nenalézá zde leč tajemně šustící mech a studený sníh.
(...)
Uleknutý chtěl se vrátiti zpět v říši mladosti své, než nadarmo jen plakal za sny uprchlými, samotný teď seděl v pustině, hluboko pod ním příroda květoucí; nemilovaný a nic nemilující dlel na skalisku osamělém nad horami zardělými v právě zapadajícím slunci.
(...)
Dlouho tak stál jinoch zapomenutý hledě v krajinu tichou; všecky hvězdy již slavily krásnou noc, on ještě dlel na osamělém skalisku.